Svatby

Možnost oddávání snoubenců, kteří nejsou členy církve:

• Členství v církvi: Naše církev umožňuje sňatek i lidem, kteří nejsou členy církve. Podmínkou není ani to, zda jsou lidé pokřtěni, nebo členy jiné církve.
• Místo: Oddávat můžeme téměř na jakémkoliv místě. Sňatek není vázán na konkrétní místo nebo obec. Termín a místo je čistě na naší vzájemné dohodě.
• Cena: Sňatek je zdarma, nemáme stanoven žádný poplatek ani na straně církve, ani následně na matrice, která po uzavření sňatku vystavuje oddací list. Pokud snoubenci chtějí nějakou odměnu poskytnout, je to možné formou daru naší církvi. (O daru můžeme poskytnout potvrzení pro odečet od daňového základu v daňovém přiznání.) Naše práce se snoubenci je hrazena především z darů členů naší církve. Jsme proto vděčni, pokud se snoubenci rozhodnou, že se budou nějak podílet na nákladech této služby.
• Délka: Celý obřad obvykle trvá kolem 40 minut.
• Rozdíly oproti civilnímu sňatku: Sňatek v církvi ovšem není totéž, co občanský sňatek na radnici. Čím se tedy liší?
  • Církevní sňatek, kdy pastor naší církve oddává snoubence, je ze své podstaty vždy křesťanský. Během obřadu se tedy mluví o Bohu, nebo se čte úryvek z Bible o manželství. Manželský slib je také zakončen krátkou modlitbou za požehnání novomanželům.
  • Někdy se stává, že nás o církevní sňatek požádají i snoubenci, kteří v Boha nevěří a nepřejí si, aby se o Bohu během jejich sňatku mluvilo a už vůbec by si nepřáli, aby se za ně někdo modlil. Přestože respektujeme osobní přesvědčení každého, snažím se takovým snoubencům vysvětlit, že církevní obřad zřejmě není v jejich situaci to správné. Není to proto, že bych takové snoubence nechtěl oddávat, nebo proto, že by nám to neumožňovala ústava naší církve. Důvod je ten, že v okamžiku tak zásadního životního rozhodnutí, by nikdo neměl pronášet prázdné fráze, kterým sám nevěří. Proč by měli snoubenci přijímat manželský slib, ve kterém je řečeno, že se děje před Bohem, pokud si myslí, že žádný Bůh není? Jen proto, že si přejí svatbu na jiném místě, než radnice umožňuje? Domnívám se, že to není správné. Celoživotní závazek manželské smlouvy je pro mě osobně tak vážné a zásadní životní rozhodnutí, že by snoubenci měli v tomto důležitém okamžiku veřejně prohlašovat jen to, za čím si mohou naplno stát.
  • Každý jsme v nějakém bodu svého hledání smyslu života a odpovědí na otázky existence toho co nás přesahuje. Často nás oslovují lidé, kteří si ani nejsou jisti, zda by se nazvali věřícími, nebo křesťany nebo čemu přesně vlastně věří. To je v pořádku a nevylučuje se to s uzavřením církevního sňatku. Jednoduše řečeno, není pro mě podstatné, zda se člověk formálně či skutečně hlásí k nějaké církvi nebo vyznání. Podstatnější je, zda si skutečně přeje být oddán a oddána křesťanským sňatkem, ve kterém je přímo vyjádřeno, že se odehrává před lidmi i před Bohem.

• Setkání před svatbou: Pokud se domníváte, že církevní sňatek opravdu chcete, mám ještě další podmínku a to jsou nejméně 3 osobní setkání před svatbou. Proč na tom trvám?
  • Za prvé je celá řada praktických věcí ohledně průběhu obřadu, které je třeba společně probrat a domluvit se na nich.
  • Ovšem důležitější je pro mě to, že chci se snoubenci mluvit o manželství. Jsem pastor, nejsem úředník, který musí oddat toho, kdo přijde a splní zákonné podmínky. Má práce není provést nějaký právní úkon s lidmi, které vůbec neznám. Pracuji s lidmi a oddávám vždy páry, které znám. Plně respektuji, že někdo nemá zájem o svém manželství s kýmkoliv mluvit. Ovšem v takovém případě je lépe požádat o sňatek na radnici.
  • Proč jsou pro mě tak důležité rozhovory před samotnou svatbou? V běžném životě považujeme za samozřejmé, že potřebujeme přípravu, když se chystáme na něco nového. Když se učíme lyžovat, zdá se nám normální, že máme prvních pár hodin instruktora. Když se chceme naučit hrát na kytaru, najdeme si dobrého učitele. A když pak máme udělat možná nejdůležitější životní rozhodnutí, tedy spojit celý svůj následný život s druhým člověkem, necháme to běžet tak nějak samovolně. Není náhodou rozhodnutí vzít si někoho na celý život tak zásadní životní okamžik, že by bylo dobré se na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím, co a proč právě dělám? Já sám jsem 19 let šťastně ženatý, ale býval bych byl rád, kdyby mi někdo před 19 lety některé dobré otázky položil. Také se spolu s mou manželkou dost intenzivně věnujeme manželskému poradenství a strávili jsme stovky hodin v rozhovorech s manžely v nejrůznějších životních krizích, včetně manželství, která se již rozpadala. Vím, že každý vztah je jiný a neexistují žádné zaručené metody, jak vybudovat zdravé manželství a rodinu. Přesto mě tyto zkušenosti vedou k tomu, že považuji předmanželské poradenství za důležitou věc, která může každému vztahu prospět.
• Pokud jde o samotný průběh svatby, tak obřad probíhá velmi civilním způsobem. Není to mše a nemáme svatební liturgii. Nepoužíváme žádná speciální roucha, ani předměty, jako svíce apod.
• Promluva ke snoubencům a svatebním hostům, která předchází samotnému manželskému slibu, je vždy osobní, protože oddávám páry, které alespoň trochu znám. Samotný slib není úřední úkon, ale vážný a osobní závazek, který je vždy trochu jiný pro každý pár, který oddávám.

Ing. Štěpán Hlavsa

Pastor